čtvrtek 23. července 2015

Neznalá žurnalistka nekriticky zpovídá „lovce nacistických zločinců“ Stanislava Motla

Jak se nemají dělat rozhovory 
Tomáš Krystlík 
Vášní publicisty Stanislava Motla je pátrání pro tzv. nacistických zločincích. 
Foto: screenshot ČT
Všiml jsem si, že čeští televizní žurnalisté nedovedou vést interview, pokud vyžaduje jít do hloubky problematiky, evidentně pro nedostatek svého všeobecného vzdělání. Jako příklad nechť poslouží Daniela Drtinová z DVTV zpovídající lovce nacistických zločinců Stanislava Motla.

Prvním lapsem interview vedeného Danielou Drtinovou, když podle všeho mělo směřovat do hloubky, bylo opomenutí se Stanislava Motla optat na motivaci jeho lovu a zjistit příčinu, proč se specializuje pouze na německé národně socialistické zločince a ne na jiné, například bolševické.

Drtinová během rozhovoru vůbec nereagovala na Motlovo tvrzení, že v Německu se musí nacistickým zločincům před soudem dokázat vražda, ne mučení nebo jiná perzekuce. Bez její reakce zůstala i Motlova informace o zrušení československé Vládní komise pro stíhání nacistických zločinců v roce 1990 a jeho hypotéza, že se o zrušení postarali českoslovenští (spolu)viníci vražd československých státních příslušníků v druhé světové válce. To je pro žurnalistu značně ostudné. Objasněme proč. Níže uvedené prezentuje de facto deficit všeobecného vzdělání obou účastníků televizní diskuse, jak Drtinové, tak Motla.

Poslanci německého Bundestagu si v roce 1962 uvědomili, že po 1. 2. 1963 nebudou mít v ruce zákonný prostředek pro stíhání nacistických zločinů, protože vražda se promlčuje po 30 letech (nástup NSDAP k moci se uskutečnil 30. 1. 1933) a včas zrušili promlčitelnost vraždy. K dotazu Drtinové nahrávalo Motlovo tvrzení, že výsledky pátrání československé vládní komise byly zasílány specializovanému státnímu zastupitelství do SRN. Nic z toho Drtinovou netrklo. I když o tom nic nevěděla, měla položit otázku: „Proč?“

Ani Stanislav Motl se nevyznamenal. Vyslovuje hypotézu, že o zánik oné komise se postarali sami českoslovenští (spolu)viníci německé nacistické perzekuce, měl jedním dechem dodat, že jim v ČSFR pro promlčenost tehdejších vražd již nic nehrozilo. Zřejmě o tom dodnes nic netuší.

Tento text vyšel na autorově blogu a je zde převzat s jeho laskavým souhlasem. Do diskuse k článku se lze zapojit pod uvedeným odkazem.