pátek 18. května 2012

Otevřený dotaz České televizi

Vážení,

dovoluji si s určitým zpožděním reagovat na Váš zpravodajský pořad ze dne 2. 2. 2010 („Jeho otec zabíjel Židy. On se stal pastorem a podporuje Izrael“, odkaz: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/79787-jeho-otec-zabijel-zidy-on-se-stal-pastorem-a-podporuje-izrael/), které přineslo „Studio 6“ kanálu ČT24.

Jednalo se o připravené a dle mého názoru tendenčně a účelově a „na objednávku“ sestavené interview s Wernerem Oderem, který tehdy na krátkou dobu pobýval v České republice. Existuje několik důvodů pro podezření, že prostředky veřejnoprávní televize byly tehdy tímto způsobem zneužity pro propagační účely české pobočky organizace ICEJ (Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém), aniž by redaktoři ČT předem profesionálním způsobem vyvinuli úsilí o přezkoumání a nezávislé porovnání „informací“ předložené očividně jedním zdrojem, kterým byla nepochybně organizace ICEJ popř. lidé zájmově a názorově této organizaci blízko stojící a s ní sympatizující. Druhé vysvětlení – neprofesionalitu redaktorů ČT – si snad ani raději nechci připustit. Informace poskytnuté Wernerem Oderem, který agitoval ve službách ICEJ, totiž neodpovídají pravdě.

V odvysílaném pořadu a v doprovodném textu na Vašich internetových stránkách doslova uvádíte, že otec Wernera Odera byl „masový vrah“ a že byl „odsouzen k šesti letům nucených prací, nicméně velice brzy se dostal znovu na svobodu. Wiesenthal s tím ovšem nebyl spokojen a snažil se proto o znovuotevření procesu“.

Dále: redaktorka ČT se v interview dotazuje přímo Wernera Odera: „Jaké hrůzy tam vlastně Váš otec páchal?“ Werner Oder se pak rozpovídá, přičemž jako jediný údaj ke konkrétnímu provinění svého otce uvedl: „Školil se v technikách zabíjení“. Posléze se Werner Oder rozpovídal o aktivitách „Einsatzgruppen“ (hovořil o nich ve třetí osobě množného čísla), aniž by však jedinou větou či jediným slovem konkrétně uvedl, jaký měl mít jeho otec Wilhelm Oder podíl na domnělých resp. zmíněných zločinech.

K předchozímu se dotazuji:

1.) Na jakých skutečnostech se zakládalo tvrzení redakce ČT24, že Wilhelm Oder byl „masový vrah“? Z jakého informačního zdroje tehdy redakce ČT24 čerpala? Ze samotného zveřejněného interview s Wernerem Oderem totiž vůbec nevyplývá, že by jeho otec měl snad být „masovým vrahem“. Ke konkrétnímu provinění svého otce Werner Oder totiž pouze uvedl, že se Wilhelm Oder „školil v technikách zabíjení“, z čehož zákonitě nelze automaticky vyvodit, že byl zároveň „masovým vrahem“. Ověřila si redakce ČT24 nějakým způsobem toto tvrzení – a pokud ano, může to nějakým způsobem doložit?
.
2.) Na jakých skutečnostech se zakládalo tvrzení redakce ČT24, že Wilhelm Oder byl rakouskou poválečnou justicí „nakonec odsouzen k šesti letům nucených prací, nicméně velice brzy se dostal znovu na svobodu“? Z jakého informačního zdroje tehdy redakce ČT24 čerpala?

K předchozímu dále konstatuji:

Ohledně případu Wilhelma Odera jsem před několika týdny kontaktoval rakouského historika Winfrieda R. Garschu pracujícího při Dokumentačním archivu rakouského odboje (DÖW – Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandeshttp://www.doew.at/) ve Vídni, kde zastává funkci vedoucího badatelských projektů v archivu, přičemž předmětem jeho zájmu je v první řadě "zacházení poválečného rakouského soudnictví s nacionálněsocialistickými zločiny" a dále také jsou to "německo-rakouské vztahy před rokem 1938 a po roce 1945". Je také vědeckým spolupracovníkem vedení Ústřední rakouské badatelny poválečné justice (Zentrale österreichische Forschungsstelle Nachkriegsjustizhttp://www.nachkriegsjustiz.at/), na kterou jsem se se svým dotazem obrátil.

Pan Winfried R. Garscha mi poskytl rozsáhlé informace, z nichž cituji:

- „Proti Wilhelmovi Oderovi, narozenému 18.3.1905, bylo v Rakousku vyšetřováno od roku 1947. Lidový soud v Linci odsoudil Wilhelma Odera dne 2.7.1952 na 6 měsíců žaláře kvůli § 3 KVG (Kriegsverbrechergesetz – rakouský Zákon o válečných zločincích, pozn. Lukáš Beer) (týrání a zlé nakládání. K tomuto paragrafu viz: http://www.nachkriegsjustiz.at/service/gesetze/kvg2.php#kv3); v aktu je poznamenáno, že trest byl považován za odpykaný z důvodu vyšetřovací vazby. Jednací číslo soudu zní: Zemský soud Linec Vg 10 Vr 1241/49. Informace ohledně šestiletého odnětí svobody, ke kterému ho měl údajně odsoudit rakouský soud, se evidentně zakládá na záměně. Lidový soud v Linci byl sice nápadný obzvláště mírnými rozsudky, ale při odnětí svobody, které trvalo pouze šest měsíců, lze zřejmě vycházet z toho, že soud neměl k dispozici ani v nejmenším informace o bezprostředním podílu obžalovaného na masových vraždách. To lze vyvodit také z obžaloby, která vyplývala výlučně z trestní podstaty „týrání a zlého nakládání“ a nikoliv kvůli vraždě.“

- „Z rozsudku Zemského soudu v Hamburku – spisová značka: Zemský soud Hamburk (50) 21/67, otisknuto v dokumentaci "Justiz und NS-Verbrechen" (Justice a nacionálněsocialistické zločiny), rozsudek číslo 689, svazek XXX západoněmecké sbírky, Amsterdam-Mnichov 2004, str. 201-256 – vyplývá, že při masových zastřeleních provedených v Rabka Zdrój/Bad Rabka byl podavatelem rozkazů Wilhelm Rosenbaum, který byl tímto soudem 15.8.1968 odsouzen k doživotní káznici. Rosenbaum byl o několik málo let později omilostněn (viz: http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-41019449.html). V hamburském rozsudku je ovšem zmiňován Wilhelm Oder (ve vytištěném textu zkráceno jako „Ode.“) – jako podřízený Rosenbauma, který jím byl jednou vyzván ke shánění pistole (srovnej str. 213) a pak je dvakrát zmiňován jako jeden z příslušníků SS, kteří „pravděpodobně“ taktéž vystřelili (srovnej str. 217, 239) respektive byli přítomni při jednom oběšení (srovnej strana 222).“

- „Z aktu lineckého lidového soudu vyplývají následující osobní údaje k Oderovi (které mimochodem nabádají k závěru, že se žaloba a rozsudek nevztahují na skutky, nýbrž výlučně na funkce obžalovaného):
1928: vstup do NSDAP, členské číslo 6,271.713
30.3.1938: příslušník SS-Sturmu 52/5 (St. Pölten)
Listopad 1939: Policejní služba v Polsku; Waffen SS
1941: Správní vůdce policejní školy Rabka/Polsko,velitel Bezpečnostní policie v Rabce, SS-Oberscharführer.“

- „Hornorakouský zemský archiv opatruje ještě akta dalšího řízení proti Wilhelmovi Oderovi: LG Linz Vg 11 Vr 1791/50 (s předběžným aktem Vg 8 Vr 1473/48). V tomto řízení nešlo o zlé nakládání resp. o trestné činy spáchané v zahraničí, nýbrž o „ilegalitu“ dle §§ 10 a 11 Verbotsgesetzu (=členství v NSDAP před rokem 1938) (Verbotsgesetz = rakouský ústavní zákon z roku 1947, kterým se zakazuje jakýkoliv projev činnosti ve smyslu nacionálního socialismu – pozn. Lukáš Beer) a § 6 KVG (zákona o válečných zločincích) (="arizace"). Před zahájením řízení před lidovým soudem v Linci provádělo šetření proti Wilhelmu Oderovi již státní zastupitelství u lidového soudu ve Vídni. Nejprve v rámci řízení proti jednomu účastníku červencového puče rakouských nacistů v roce 1934 (Zemský soud Vídeň Vg 1a Vr 4467/47), poté ale – a to by pro Vás mohlo být více zajímavé – v jenom extradičním řízení, vedeném podle ustanovení § 59 tehdy platného trestního řádu: spisové číslo Zemský soud Vídeň Vg 6b Vr 1008/49. Toto řízení bylo zřejmě přerušeno, bohužel o tom nemám žádné bližší informace – dokonce ani, jaký stát (Polsko?) podal vyžádání z ciziny.“

- „Na kvalitu historických informací na internetových stránkách Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, na které jste nám poslal link, bych nechtěl reagovat, protože už jen takové údaje jako ten, že jeden poddůstojník SS umístěný v polském maloměstě „vynalezl“ střílení do zátylku, jsou určitě dobře míněny“. (Ve smyslu toho, aby text sugeroval požadovaný efekt. – pozn. Lukáš Beer)

Celé znění odpovědi pana Garschy na můj dotaz, v rámci kterého jsem mu zaslal taktéž odkaz na Vaši reportáž popř. interview, si můžete přečíst zde: http://www.nassmer.blogspot.com/2012/05/informace-o-minulosti-wilhelma-odera.html
Zároveň Vám mohu přeposlat originál zprávy pana Garschy v německém jazyce, kterou jsem od něho obdržel.

Uvedené skutečnosti jsou v určitém rozporu s tvrzeními pana Wernera Odera resp. s tvrzeními, která šířila organizace ICEJ včetně spřízněných uskupení.

V této souvislosti se dotazuji:

3.) Byla redakce ČT24 konfrontována s podobně vyznívajícími a ověřenými zjištěními, jako těmi, které poskytuje historik Winfried R. Garscha? Ověřila si redakce tvrzení Wernera Odera v konfrontaci se zdroji, které jsou nezávislé na ICEJ?

Byl bych Vám velmi vděčen za věcné vyjádření k této záležitosti.

Vzniká totiž obrázek, že organizace ICEJ (a Werner Oder, který agituje v jejím zájmu) si životní příběh Wilhelma Odera patřičně „přibarvila“, aby se stal zajímavějším pro sdělovací prostředky a aby na sebe upoutala mediální a veřejnou pozornost a tím zároveň ospravedlnila tehdejší přednáškovou „misi“ pořádanou na několika místech České republiky. Vzniká zároveň dojem, že Česká televize této propagační misi poskytla odpovídající prostor a tím i reklamu a zároveň si její redaktoři patřičně neověřili (nebo snad ani nechtěli ověřit) údaje, které jim Werner Oder poskytl. Mimo to pokládám redakční přístup při hodnocení údajné zaujatosti rakouského soudnictví při stíhání tzv. nacistických zločinců za taktéž neprofesionální a tendenční.

Chtěl bych Vás požádat o stanovisko k tomuto mému podezření a zároveň o zodpovězení mých předchozích dotazů. Zároveň Vás informuji, že znění tohoto mailu je veřejně přístupné na internetových stránkách http://nassmer.blogspot.com/2012/05/otevreny-dotaz-ceske-televizi.html

S přátelským pozdravem

Lukáš Beer
Brno, 18.5.2012