sobota 28. dubna 2012

Případ Werner Oder – podivné ticho

Čtenáři NAŠEHO SMĚRU se ptají, jak se vyvíjí pátrání po minulosti Wilhelma Odera
Lukáš Beer
Česká televize před dvěma lety natočila pro náboženské vy-
sílání dokument o Wernerovi Oderovi (vpravo). Na obrázku
je hlavní protagonista s dramaturgem pořadu
Petrem Rausem (vlevo). (Foto: Česká televize)
Případ anglického pastora Wernera Odera, který byl před dvěma roky českými sdělovacími prostředky v zakázce křesťansko-sionistické organizace ICEJ prezentován jako „Rakušan“, „syn nacistického válečného zločince, který vraždil Židy“ a který „nyní miluje Izrael“, zanechává za sebou celou řadu otazníků. (NÁŠ SMĚR o tom podrobně informoval). Česká televize dokonce před dvěma roky o Oderovi natočila dokument s názvem Proměna režiséra L. Hlavsy pro náboženský pořad „Cesty víry“. V souvislosti s pobytem Wernera Odera v České republice probíhala v roce 2010 široce pojatá kampaň, která nezahrnovala pouze referování prostřednictvím veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu, nýbrž také zveřejňování příspěvků v regionálních vydáních známých deníků a řadu „diskusních přednášek“, pořádanou organizací ICEJ ve spolupráci s židovskými obcemi.

Dnes panuje v Česku ohledně Wernera Odera až podezřelé ticho, jako by se po něm slehla zem a jako kdyby si nikdo na jeho poněkud křiklavě podaný životní příběh již nemohl (nebo snad i nechtěl) vzpomenout. Možná je to ale tím, že jeho mise na území České republiky mezitím již skončila. Česká republika je jednou z trojice zřejmě „vyvolených“ zemí středovýchodní Evropy, která byla misí Wernera Odera poctěna – ostatní Evropa totiž pana Wernera Odera nezná, stejně jako ani jeho rodné Rakousko. Shodou okolností se jedná taktéž o země, kde je působnost organizace ICEJ dobře zakořeněna a navíc v České republice si ICEJ může pochvalovat i přívětivou pozornost ze strany veřejnoprávních sdělovacích prostředků.

Nesrovnalost: Wilhelm Oder – otec nebo strýc Wernera Odera?

Nejasností je skutečně mnoho. Co lze například soudit o dva roky staré informaci internetových stránek gymnázia v Bučovicích, které Werner Oder před dvěma lety poctil svou návštěvou? Uvádí se v ní totiž toto: Otec pana Odera se jmenoval Herman Oder a po anšlusu Rakouska vstoupil do jednotek SS. Prošel výcvikem v koncentračním táboře Dachau a také školícím střediskem pro jednotky smrti v polské vesnici Rabka, kde vykonával funkci zástupce velitele. Jeho strýc Wilhelm Oder byl vůdčím členem organizace ODESSA, nechvalně známého seskupení, které po válce pomáhalo bývalým nacistickým pohlavárům ukrývat se v zahraničí.“ Znamená to snad, že Wilhelm Oder není otcem Wernera Odera, nýbrž jeho strýcem? A kdo je Hermann Oder a jak obsažný je „trestní rejstřík“ tohoto muže? Anebo účastnice nebo účastník přednášky pouze něco popletl(a) a sepsal do článku chybné informace? Nicméně se jedná o další otazník navíc v případu „životního příběhu“ Wernera Odera.

Velmi podivné je ale v první řadě mlčení oficiálních institucí k případu. Rakouský DÖW (Dokumentační archiv rakouského odboje) byl redakcí NS mezitím již dvakrát zdvořile požádán o vyslovení stanoviska k případu Wernera Odera – výsledkem je naprostá ignorace ze strany DÖW, který se neobtěžoval odepsat ani sjedním slovem. O pomoc byla posléze požádána vídeňská badatelna, zabývající se rakouskou poválečnou justicí se specializací na nacionálněsocialistické „válečné zločince“. I tato se k žádosti redakce NS o pomoc doposud nevyjádřila – žádost obsahovala stejný text jako předchozí žádost adresovaná DÖW. Na úvodní stránce internetové prezentace této badatelny je uveden citát židovského „lovce nacistů“ Simona Wiesenthala, ve kterém se praví: „Hodnotou mé činnosti je varování vrahům zítřka, že zločiny nemohou být nikdy páchány beztrestně.“ Doufejme tedy, že zmíněná badatelna se bude i v případě údajné zločinecké minulosti Wilhelma Odera řídit oním mottem a poskytne varovné informace, které budou moci potvrdit tvrzení šířená organizací ICEJ a Wernerem Oderem v českých médiích v roce 2010.

ICEJ pořádalo minulý týden další akci

Minulou neděli odpoledne pořádalo ICEJ akci „Kulturou proti antisemitismu“ a následovně „Pochod dobré vůle“ v historickém centru Prahy, kterého se mělo zúčastnit na 500 lidí. V rámci akce byla podepisována „Petice proti rasové a náboženské nesnášenlivosti“, jejíž archy mají nyní čítat více než 5000 podpisů. Jako záminku ke smyslu konání této akce a k podepisování petice použilo letos ICEJ a jeho podporovatelé zveřejněné protižidovské kázání Lukáše Větrovce v brněnské mešitě. Redakční blog Židovských listů ve výzvě k účasti na akci dále uváděl: „V poslední době jsme zaznamenali několik nehorázných hrubě protižidovských článků, které ukazují, že ani naše země není vůči antisemitismu imunní. Lze očekávat, že s rostoucí nespokojeností občanů poroste i poptávka po nalezení "viníka" všech možných nešvarů, což se již mnohokrát v historii obrátilo proti Židům.“ Oskar Exner na oficiálním portálu hl. města Prahy dodává třetí záminku k podporování akce: „Vražedné islamistické útoky proti židovské komunitě ve francouzském Toulouse jen ukazují na aktuálnost petice.“

O tom, jak reagovala – či zda vůbec reagovala – na žádost redakce NS zmíněná badatelna ve Vídni, budou čtenáři informováni.