středa 4. května 2011

Izraelitská kulturní obec Rakousku si klade za cíl zvýšit počet Židů žijících v zemi

V listopadu příštího roku se budou konat volby do funkce prezidenta Izraelitské kulturní obce (IKG) v Rakousku, kterou v současnosti ještě vykonává Ariel Muzicant. Nynější úřadující prezident však oznámil, že ve funkci hodlá setrvat pouze do konce roku 2012. Jako jeho nástupce byl nominován 48letý Oskar Deutsch, který se nachází na Muzicantově kandidátní listině „Atid“. V rozhovoru pro rakouskou tiskovou kancelář APA současný viceprezident IKG Oskar Deutsch řekl, že jeden z nejnaléhavějších úkolů izraelitské obce v Rakousku v následujících letech budou představovat jednání o přistěhovalectví Židů do alpské republiky s cílem zvýšit jejich celkový počet v zemi.

Existují i konkrétní představy o tom, kolik osob židovského původu by se v blízké budoucnosti mělo stát občany Rakouska. „Potřebujeme přistěhovalectví“, řekl v rozhovoru Deutsch a odůvodnil to tím, že IKG má dnes kolem 7500 členů, a aby obec mohla zajistit svou činnost i za dvacet, třicet nebo čtyřicet let, je nutno osoby židovského původu resp. odpovídajícího náboženského vyznání nechat v zemi cíleně usídlovat („A na tom také pracujeme“). Dlouhodobě se počet Židů v Rakousku má zvýšit ze současného stavu 15.000 na 25.000 osob. Už minulý rok oznámil současný prezident IKG, Ariel Muzicant, že usiluje o přísun 500 až 1000 Židů do Rakouska ročně a chce v tomto směru podniknout jednání se státem. S oznámením tohoto svého úmyslu ovšem raději počkal až do provedení vídeňských místních voleb v říjnu 2010, aby tato otázka nebyla během předvolební kampaně zbytečně tematizována. Jak známo, hrála otázka přistěhovalectví všeobecně důležitou roli v předvolebním boji politických stran, z nichž se jmenovitě Svobodným (FPÖ) podařilo ve volbách dosáhnout výrazného úspěchu. V tomto ovzduší by se tedy vyslovení cílené podpory přistěhovalectví Židů do Rakouska mohlo projevit pro představitele izraelitské obce zcela určitě kontraproduktivně.

Při posuzování stanoveného cíle, artikulovaného v poslední době otevřeně izraelitskou obcí, lze říci, že se jedná o exkluzivní a ojedinělým způsobem takto otevřeně formulovaný nárok a cíl, vyslovený zástupci skupiny obyvatelstva připadajícího k určitému etniku, národnosti či k určitému vyznání. Ve Vídni žijí dnes například příslušníci početně oslabené a asimilované (a „vymírající“) české národnostní menšiny, přesto však české střešní organizace neusilují  podobným způsobem o cílené přistěhovalectví Čechů do Rakouska s účelem posílení svých národnostních pozic, ačkoliv budoucnost české menšiny v Rakousku rozhodně není příznivá. Podobně je tomu i v případě organizací občanů České republiky, hlásících se k německé národnosti, či v případě v Rakousku žijících autochtonních Chorvatů a Slovinců. (-lb-)